větrák, elektrika a vážně dobrej vtip
23.0531. 05. 05
humorka
Pokud chcete prožít vážně dobrý kanadský žertík, stačí nějakou
dobu bydlet s několika přáteli v jednom bytě. Ono to
jednoho dne prostě přijde!
Dnes si ze mě mí přátelé pod taktovkou Mika udělali vážně dobrý
den. Něco tak vtipného jsem asi ještě nezažil.
Začalo to v podstatě už včera, když jsem přišel domů a Mike
s Tomášem stáli v koupelně a marně se snažili zapojit nově
zakoupený ventilátor do koupelny. Oba vyzbrojeni vyhláškou 50
(elektrotechniská zkouška) a zkoušečkou se snažili přijít na to, jestli
zapojit mezi modrý a černý či snad modrý a zelený drát.
Dnes tuhle svou „nešikovnost“ skvěle využili. Když jsem se
vracel vpodvečer domů, najednou mi zvoní telefon. Zvedám ho a v něm
vyděšený Mike. Že se jim omylem při úpravě instalace toho ventilátoru
podařilo vyhodit jističe a nejde jim to opravit, takže abych koupil svíčky.
Byl jsem sice dosti nedůvěřivý (neboť podivné vtípky se u nás na
bytě provádějí velice často), ale nakonec jsem tedy souhlasil, že ty
svíčky cestou koupím. Nevydržel jsem však ani 5 minut a volal jsem
Mikovi zpět. Zajímalo mě do podrobna, jak se jim to podařilo. Přeci jenom
mi přišlo divné, že by se jim jediným zkratem podařilo zlikvidovat rozvod
elektrické energie v celém bytě. Mike trošku zvláštním způsobem
vysvětloval jak se to stalo, ale nakonec jsem tomu uvěřil. Celou cestu domů
jsem pak přemýšlel, o tom jak to doma asi vypadá a jak se jim to
vlastně podařlo. Pořád mi nedocházelo, jak mohli vyhodit nenávratně
jističe. Vždyť to přeci nejde. Kdyby tam byly pojistky, tak možná, ale
jističe??? To přeci nejde.
Dorazil jsem domů a tady se všichni motali kolem rozvodné skříně a
začali mi vysvětlovat jak to všechno bylo a že to nejde nahodit. Pro jistotu
vypnuly hlavní jistič našeho bytu, který je na chodbě a kam mě nenapadlo
ani v nejmenším jít se podívat. Sice jsem chtěl, ale řekl jsem si,
že snad tomu prostě aspoň trošku rozuměj, takže to nechám být.
Nejhorší na tom všem bylo to, že se mi ani trošku nehodilo, aby nešel
proud. Potřeboval jsem zaplatit účty na internetu, dodělat úkoly a
vytiskout nějaké materiály. No prostě spousta práce a žádný internet.
Nakonec se mi podařilo připojit notebook na hlavní přívod internetu a tak
jsem mohl alespoň hodinu pracovat. Pak mi došla baterka…
Mezitím se kluci sbalili, že jedou nakupovat a že se tak za hodinku
vrátí. Cestou mi však řekli, že na chodbě je zásuvka připojená na
venkovní okruh, takže jde. Takže jsem tuhle zásuvku využil postupně
k nabíjení notebooku i mobilního telefonu. A musel jsem
vypadat asi jako idiot. Všichni věděli, že proud jde a já si přitom
nabíjel věci na chodbě.
Když se pak všichni vrátili z obchodu, už bylo docela dost šero.
Já s Alešem seděl v kuchyni a hráli jsme karty. To bylo tak
jediné co se tu dalo dělat. Ale na druhou stranu jsem se docela dobře bavil.
Mikovi jsme snědli čokoládu a tyčinky – steně mohl za to že nešel
proud – tak proč bychom je nejedli :)
Lucka se potřebovala učit a tak začali hledat svíčky, aby si mohla
posvítit. Jenže pak šli do koupelny a já zahlédl záblesk. Původně jsem
si myslel, že je to slunce svítící do pokoje, jenže pak mi došlo, že to
už zapadlo. Co to jenom bylo? Mike si mi snažil vnutit, že to byla krabička
sirek, kterou omylem zapálil, jenže to už bylo vážne divné. Nakonec už to
nevydržel a oznámil mi, že se už poslední 3 hodiny moc dobře baví a
všichni vědí, že s elektrikou nic není.
Nejlepší na to bylo, že jsem se málem sebral a šel za naším sousedem
(správcem domu), aby mi poradil kam zavolat a jak to opravit. Naštěstí jsem
to neudělal. Ale vlastně i to měl Mike docela dobře zvládnutý,
protože najednou přišel Radek (sousedův syn), že s opravářem je to
domluvený a přijede zítra ráno… opravdu dobře připravené
spiknutí.
Takže, pokud si chcete z přátel ve společném bytě udělat
legraci, stačí se začít hrabat v elektroinstalaci, vypnout jističe
v bytě (pro jistotu i hlavní jistič na chodbě) a počkat, až se
kamarádi vrátí domů, abyste jim nefunkční proud začali
vysvětlovat!
Už se těším na další kanadský žertík! Jen doufám,
že nebudu zase jeho obětí já :)
Autor: jerrysohn |
TrackBack |