Coca-Cola Soundwave - vyhraj i ty Apple iPod mini 4GB! ..aneb jak jsme soutěžili my
15.1903. 08. 05
jen tak
Soutěž. Akce. Jo, tyhle nápisy dneska vidíme skoro na všem. Ale ne
vždycky se vyplatí do toho jít. Třeba akce typu každá desátá SMS
vyhrává vstupenku kamsi – no, když to někdo zkusí ve dvě hodiny
ráno a pošle tři zprávy, má docela šanci uspět, ale jinak je to dost
ubohý. Cena SMSky cca 10–50 Kč a to už se lepší si lístek koupit.
Ovšem pocit, že jsem vyhrál taky není špatnej. Loni jsem se takhle za dvě
zprávy po 15Kč dostal na koncert do T-Mobile Arény. Pak jsou tu soutěže
další, na delší dobu. Ani se to možná nedá nazvat soutěž, ale spíš
„věrnostní program“:) ..joo, termín možná nevhodnej
k soutěžení s potravinama, ale třeba pokud pravidelně jíte
Hermelín, mohli jste získat docela zajímavý vybavení do kuchyně –
kráječ sýrů, dózu na nakládání hemelínů apod. Prostě si firma
jednoduše udrží svoje zákazníky, kteří ji neutečou ke konkurenci –
kupujete balenou vodu, ledový čaje a limonády? Pijte Aquillu, sbírejte
hvězdičky a můžete „zdarma získat originální předmět
s motivy z filmu „Úžasňákovi“ z produkce Walt Disney
Pictures.“:) Pro někoho možná zajímavý, znám však soutěž
zajímavější, který právě probíhá, ovšem v posledních týdnech
už je to docela hazard..
Určitě znáte reklamu na Coke Light – taxikářka nabere týpka,
jedou městem, děsný vedro, potí se, pije Colu, ona ještě přitopí a
doveze ho na to samý místo. Vyleze, skočí do svýho taxíku a pač je vedro,
podá ji taky jednu ledově vychalzenou Colu Light. Do toho písnička
„It's just what I want, it's just what
i need…“. Tuhle reklamu jsem viděl poprvé začátkem června
a pak v sobotu 11.6. dopoledne.. začal jsem na netu hledat, kdo to zpívá
a moje první kroky vedly na stránky Coca-Coly, v domnění, že tam budou
mít reklamu ke stažení. Neměli, ovšem byla tam informace jiná a to
podstatně zajímavější. A sice, že právě probíhá soutěž
o Apple iPod mini 4GB (mimochodem ta písnička z tý reklamy je
Mission Belle – Just What I Want). Projel jsem pravidla, systém
soutěže mi připadal férovej a začalo mi v hlavě šrotit, jestli to
vůbec někomu říct, zkusit to atd. Kolem oběda jsem se o tom zmínil
Tomášovi a prakticky celý sobotní odpoledne jsme vymejšleli taktiku, jak by
se dalo vyhrát. Každý den vyhrává iPoda 5 soutěžících, kteří
pošlou během dne nejvíce soutěžních kódů. Kódy se daj sehnat na
speciálních soutěžních obalech půllitrové Coca-Coly. To znělo jednoduše
a podle počtu kódů, kolik bylo nutno na výhru zaslat v pátek a dále
pak dle sobotního vývoje to nevypadalo vůbec složitě → 12:00 –
6, 5, 3, 1, 1; 13:00 – 10, 6, 6, 5, 3; 15:00 – 50, 21, 12, 10, 6;
20:00 – 50, 24, 17, 12, 10; 23:30 – 50, 30, 27, 24, 16; 23:55
– 50, 36, 36, 28, 24. Taktika, jak bychom to toho šli byla jasná.
V neděli sledovat co se bude přes den dít, pokud nebudou první tři
místa moc vysoko, já i Tom koupime 50 půllitrových balení Coca
Coly a půjdem do toho. Způsob zasílání hlasů mám zmáklej už nekolik
roků, ještě když jsem loni vyhrával discmana a před několika roky
walkmana. Chce to trochu zkušenosti a výhra je jistá. Moje know-how,
zveřejňovat nebudu.
Neděle. Od rána sledování stavu a večer před jedenáctou jsme
s Tomem s vidinou jasné výhry jeli do Tesca na Zličín. Omyl.
O soutěži neměl zaměstnanec oddělení nápojů nejmenší tušení a
jediný, co jsme se dozvěděli byla informace, že svoje nápoje si Coca-Cola
doplňuje sama. Jerry mezitím doma zapisoval průběh soutěže a posílal nám
aktuální info na mobil, nevědíc, že kódy nejsou.
Člověk však nesmí všechno jen tak vzdát a tak fakt, že Cola
v Tescu není nás neodradil → pondělí, cca 21:50 a
s Tomášem vstupujeme do Carrefouru na Smíchově. Chladící box Coca
Cola svým obsahem ukazoval, že by se tu dalo něco sehnat, nicméně my jsme
šli přímo do oddělení nápojů a tam si někoho odchytli. Když jsme mu
řekli, že chceme 120 půllitrovejch Col, koukal na nás jak na debily,
protože si myslel, že to všechno děláme kvůli nafukovacímu lehátku
(právě probíhala akce, že kdo koupí 24 půllitrovejch kol dostane
lehátko Coca-Cola). O něj ale nešlo (mimochodem ve vodě z důvodů
vysokého stupně nestability nepoužitelný), nicméně když už jsme na něj
měli nárok, proč si ho nevzít, že?. Pět jich v tuto pokročilou dobu
na informacích už neměli a na pokladně nešlo prodat najednou 120 kusů
nápoje. Ale zvládli jsme to. Po jedenáctý jsme už byli doma a strhávali
nálepky z lahví a datlovali do notebooku. Já do notebooku, Tomáš do
telefonu. Jerry se ukázal jako vynikající obalový skladatel a čtenář
soutěžních kódů. Jak jsem věděl předem, začal jsem posílat cca deset
minutek před půlnocí. Stres, zásek telefonu, neodesílání zpráv a
najednou půlnoc pryč. Pár vteřin před půlnocí jsem viděl, kolik stačilo
na 5. místo, ale to se mezitim mohlo změnit a tak jsem si ničim nebyl jistej.
Tomáš jo. Z telefonu to nestíhal a tak zbytečně vyhodil
45 kódů, protože to na pátý místo nestačilo určitě. Já jich
poslal 51 ale nic nebylo jistý, až když dopoledne přišla SMS
„Gratulujeme vyhravate denni vyhru Apple Ipod mini 4GB. Zaslete Vasi
adresu na cislo 9001103 ve tvaru….….“, tak jsem si
oddychnul. Tak se u nás na bytě soutěž rozjela na plný obrátky.
Informace na fóru Coca-Cola, že nejsou k sehnání nikde po celý ČR
nás docela těšila, nebyla tak vysoká konkurence.
Večer v úterý jsme naběhli do Carrefouru a koupili dalších
120 lahví Coca-Coly. Paní na informacích dodala lehátka, jež nám
dlužili z předchozího dne a přidala 5 dalších. Taky vznesla
dotaz, jestli přijdeme ještě zítra. Po návratu domů jsme si rozdělili
práci – Jerry strhával etikety a hlásil čísla, já zapisoval a
Tomáš si zprovozňovat sw na psaní zpráv z notebooku přes mobil. Před
půlnocí stres, vyhnání skóre na 2. místo (51 kódů) a pak debaty
o tom, kdy nám to přijde. Ve středu ráno SMS o výhře.
Hra zaujala i Donyho. Večer nákup v Carrefouru, tentokrát už
jen 24 kusů, dost nám ještě zbývalo, šlo nám jen o to mít
rezervu. Kolem půlnoci jsme odeslali 74 kódů (způsobem dokonale
zvládnutým, jež jsme si vycvičili během předchozích dvou dní), mělo to
bejt asi druhý místo, ale ráno SMS s informací, že nevyhrává.
Podezřelý bylo, že se v půl desátý na netu ani neobjevily výsledky
za předchozí den a o tom, že jim to evidentně blbne jsme věděli už
od pondělí. Tomáš sice v den když jsem hrál i já nevyhrál
iPoda, ale i když poslal 45 kódů, druhej den mu přišla informace,
že mu jich na získání výhry chybělo cca 40, což byl nesmysl, protože na
prvním míste bylo kolem sedmdesáti a na posledním kolem padesáti kódů. Po
telefonátu na infolinku to nějak vyřešili a odpoledne přišla informace
o výhře. A to nahlodalo i Jerryho. Evidentně vyčkával, co se
bude dít a moc se mu do tý soutěže nechtělo, ale když viděl, jak máme
promakanej systém a není skoro žádný riziko, tak do toho šel taky.
Čtvrtek, Carrefour, cca 22 hodin, kupujeme Colu, tentokrát už ne
tolik a „akce lehátko“ už skončila. Po návratu jsme samozřejmě
vyhráli a tak i Jerry měl svýho iPoda jistýho. Kolem půlnoci žádnej
stres, šli jsme na jistotu. Poslední dva dny s náma soutěžní horečku
prožíval i soused, kterýho jsme do toho zatáhli. A tak taky
jednoho vyhrál – otec i syn, každej svýho. Tady už bylo stresu
dost, zničeho nic nechtěla síť odesílat zprávy a u Radka se stalo,
že zpátky chodily informace o tom, že jsme odeslali špatný kódy. Ale
vyšlo to.
Vypadá to, že v současný době už soutěžení až tak jednoduchý
není. My jsme hráli v červnu – v době, kdy ještě
neběžela v bedně reklamní kampaň na Soundwave se soutěží
o Apple iPod mini, v době, kdy sehnat Colu bylo dost obtížný,
prostě v době, když o tom skoro nikdo nevěděl. To byl důvod,
proč jsem sem nehodil report už dřív. Chtěli jsme to zkusit během
července ještě jednou. Náklady jsme zprůměrovali, takže každýho vyšel
iPod na 72 lahví (1285,–Kč), což je pěkná cena + lehátka a já
mám doteď Colu, kterou už nemůžu skoro ani vidět. No, jenže už jsme do
toho nešli. Coca Cola mění skoro každej tejden pravidla. Nejdřív téměř
žádný omezení, pak šlo vyhrát na člověka maximálně 3 iPody a
v současný době už každej může vyhrál jen jednoho. Taky se hned na
netu objevily inzeráty na iPod speciální Coca-Cola edici za 4500,– což
se vyplatí v porovnání s běžnou cenou, ale kdyby tohle dělal
každej, tak příště můžou všechny soutěže hned po vyhlášení radši
zrušit. Další zajímavou věcí je, že systém má vyřadit ze soutěže
v daný den toho, kdo pošle špatně 10 zpráv – pokud obsahuje
špatně napsanej kód (což není při počtu odesílanejch zpráv, zvlášť
když se nedá rozeznat natištěná osmička od šestky, vysoký číslo).
Podle informací na fóru a podle toho co se nám stalo při soutěžení to ale
vyřazuje velice zvláštim způsobem. Tomáš poslal 2 SMSky, z toho
se jedna odeslala dvakrát a hned byl mimo hru. Těch deset zpráv nepřekročil
určitě. A 10 kódů taky ne. Žeby to změnili na jednu chybnou?
Další podpásovkou poslední doby je fakt, že ze stránek zmizelo aktuální
denní skóre a taky historie s počtem kódů, který bylo od začátku
soutěže potřeba k získání iPoda. Když jsme hráli my, tak jsme
přesně věděli do čeho jdeme a jestli se to ten den vyplatí. Když jsme už
všichni iPody vyhráli, tak jsme se druhej den informativně koukali, jak
pomalu stoupá počet posílanejch kódů. Na pátý místo už pak nestačilo
ani 100 kódů, takže jsme to myslim vychytali hodně dobře.
Jestli to toho někdo z vás půjde, držim pěsti, ste odvážný a
odvaha se cení, ale myslim, že to už ani nemá cenu. Radši bych si ho teď
od někoho koupil na netu za ty čtyři litry. Abyste vyhráli, tak tipuju, že
je v současný době potřeba aspoň 150 kódů, při ceně Coly
17,90 to máte 2685 + cenu za SMS 150 Kč (včetně DPH) + stres a
ještě velká nejistota, jestli vám jen nezůstane jen 75 litrů
Coca-Coly a naprosto zbytečně nevyhodíte peníze.. uvidíme, jak se budou
pravidla vyvíjet dál, poučení je, že pokud chcete soutěžit, musíte bejt
pořád ve střehu, sledovat, co se kolem děje a začít mezi prvníma, jinak
nemáte šanci. My takhle vyhráli celkem 6 iPodů – ještě, že se
mi líbila písnička „Just What I Want“:)
Autor: mike |
TrackBack |