11.2031. 05. 08
hudba
Je celkem zajímavé kolik naše potravinářství skrývá záhad co se
výroby jednotlivých potravin týče…
Ať už jde o výrobu mléka které se podle Aleše nejdříve zcela
zbaví tuku a pak se do něj následně pod vysokým tlakem tuk zpět
přidává v přesném množství, dle požadované tučnosti výsledného
produktu.
Podobně je tomu ovšem i se základní hmotou používanou
v potravinářství..
Snad jste si nemysleli že zmrzlina, chipsy, marcipán, bramborová kaše a
všechny podobn=e potravinářské produkty se vyrábějí z vajec mléka,
a podobných věcí.. To jste teda na omylu.
Pro výrobu všech těchto produktů u kterých je požadován
výsledný velký objem se vyrábí ze základní hmoty na bázi brambor.
Tato hmota se získává z Brambor jejich drcením pod vysokým tlakem,
a jejich následným odškrobením a dalšími následnými procesy…
Tato hmota se potom dále dobarvuje a dochucuje a vzniká tak požadovaný
produkt..
takže dobrou chuť ;)
Autor: Kuba |
Trvalý odkaz | TrackBack |
11.0521. 05. 08
hudba
[10:46:08]… brooke – femme gros seins sexe píše: Bonjour je
suis celibataire et j'aimerai faire des rencontre as tu 5 min?
[10:47:51] Jakub Klinke píše: Ahoj, pjosimtě, já ti asi moc nerozumim..
tak jestli si chceš psát, tak zkusíme nějakou víc mezinárodní řeč, ju
;)
[10:48:19]… brooke – femme gros seins sexe píše: je suis sur
www.SkySexLive.com avec le meme pseudo Tu viens ?
[10:49:12] Jakub Klinke píše: Hele já se sexem nemám problém.. :) nebo
snad vypadám jako někdo kdo na něj musí platit? :)
[10:49:15]… brooke – femme gros seins sexe píše: visite mon
site www.SkySexLive.com
[10:49:21] Jakub Klinke píše: nn ;)
[10:49:23]… brooke – femme gros seins sexe píše: coucou, es tu
libre celibataire ?
[10:49:38] Jakub Klinke píše: a co in English?
[10:49:43] Jakub Klinke píše: hm?
Autor: Kuba |
Trvalý odkaz | TrackBack |
19.4116. 04. 06
hudba
Pražská verze Vibrations natřásala tento pátek zdi
Průmyslového paláce. Jestli jste o tomhle festivalu nic neslyšeli, tak
vězte, že se jednalo o jednu z největších tanečních
záležitostí tohoto jara. Pro Vodafone
tuto akci produkovali Next Level a Barometr. Brněnská verze festivalu
proběhla o čtrnáct dní dříve a sklidila spoustu kladných ohlasů.
Tentokrát jsem nechyběl a tak tady je pár řádků o tom, jak jsme si
tuhle akci užili.
I když jsem po pátečním vstávání (jestli je na světě něco, co
mi vadí, je to právě tohle slovo) do školy byl dost utahanej a odpolední
cestu do Prahy jsem prospal, večer jsem dokonale ožil. S Alešem jsme ze Šárky na Výstaviště
nečekaně dorazili bez jakéhokoliv přestupu a tak nás to vzalo, že jsme
málem z tramvaje nevystoupili:) V chill-outu (Čilichili Zone) na
nás čekali jeho kámoši, chvíli jsme poseděli a proběhl přesun na
Vibrations Stage, kde jsme strávili téměř celou noc.
K dispozici byly tři sály – Vibrations, Euphoria a Čilichili
Zone. Po desáté se na Vibrations Stage objevil Tom Middleton a tančící dav
dostal do varu třeba svými mixy Blur (Song 2), Röyksopp (Remind Me),
Coldplay (Clocks) anebo Gorillaz. Po předělu Vibrations of Game přišel na
scénu asi nejvíc očekávaný DJ večera – poprvé v ČR –
Eric Prydz. Set jsme si pořádně užili, i když musím přiznat, že
jsem čekal o trochu víc. Nicméně jeho hudba je přesně to, co můžu.
Co Eric hrál si přečtěte
u Aleše:) Zdá se mi divný, že by nehrál Call On Me, ale nějak
jsem to nepostřehnul. Dvouhodinový set ukončil mixem Sweet Dreams, my však
ještě spát nešli. Po Ericovi následoval Andy Cato; během jeho
představení jsem se s Alešem a Luckou přesunul vedle do chilloutu
dobít baterky. To už na mě začínala působit tíha alkoholu, ale trochu
energie zbylo a vrátili jsme se na naši domovskou stage. K ránu jsme se
už vydali směr šatna a nápojový automat, kde mi kdosi „prasknul moje
miminko“, balónek Vodafone, co jsem si ukořistil na parketu.
Během noci probíhalo hromadné focení; kdo
chtěl, mohl se nechat ostříhat, nebo si koupit triko – objednávání
a placení probíhalo jak jinak než přes SMS. Vodafone, resp. organizátoři,
měli tuhle akci organizačně dokonale připravenou – skvělý
obsazení, perfektní atmosféra, rychlá obsluha u barů (na to, kolik tu
bylo lidí), dost místa k sezení v chillu – nemám nic, co
bych vytknul, snad jen kromě automatu na nealko nápoje (Cola, soda, ice-tea),
co mi sežral dvacet korun a nic z něj nevypadlo.
Podobných akcí by mohlo být víc, jestli Vodafone ještě něco
připraví, odpustim mu snad i to zdražení roamingových hovorů na
Slovensku anebo pořadí účtování volných minut:)
Autor: mike |
Trvalý odkaz | TrackBack |
20.0202. 04. 06
hudba
Co to? To jsou slova ze singlu Orchidej od Terezy Kerndlové. Koncem března
se objevilo na pultech obchodů její stejnojmenné debutové album. Dcera
swingového zpěváka Ládi Kerndla se tak po Heleně Zeťové stává další
samostatnou zpěvačkou z dnes už nefunkčního dívčího tria Black
Milk. V pátek jsem Orchidej poprvé poslechnul a tak píšu svoje dojmy.
Nedalo mi to a zároveň jsem udělal i minirecenzi desky Ready To Roll
Heleny Zeťové.
Black Milk
Black
Milk spolu poprvé vystoupily v pořadu Doremi na TV Nova. Pro jeho
speciální vydání vystoupily jako dcery slavných otců z písničkou
I'm So Excited. Brzy po vystoupení byly osloveny producentem Danielem Hádlem
a začaly přípravy prvního alba – Modrej dým. Po velkém úspěchu
přišla deska druhá – Sedmkrát, která byla brzy platinová. Jejich
písničky (z velké části převzaté) měly veliký úspěch, holky na
našem nudném hudebním trhu neměly konkurenci. S dívčích popových
skupin mě momentálně napadá jen seskupení Holki, které podle mě skupině
Black Milk nesahaj ani po kotníky. Písničky, i když často převzaté,
Nechci tě trápit, Modrej dým, Pár nápadů a nebo Sedmkrát byly pecky. Ale
název Black Milk v sobě měl protiklad, každá zpěvačka byla úplně
jiná, což zezačátku dělalo jejich písničky hodně zajímavý, ale
v názorech se asi rozcházely. Samostatná, životem ostřílená Helena
Zeťová, naivní, mladičká Terezka Kerndlová a neutrální, nenápadná
Tereza Černochová. Hold to začalo skřípat a přišel rozpad.
Helena Zeťová
Na
sólovou dráhu jako první vyrazila loni na podzim Helena Zeťová. Deska
Ready to Roll se nedá zaškatulkovat, najdeme tu různé žánry – přes
pop, rock, prvky funky, soulu, až po gospel nebo řeckou Mashai – se
všemi si Helena poradí. Někdo může namítnout, že je deska žánrově
roztříštěná, ale ukazuje nám, co v ní je a uvidíme na dalším
albu, kterým směrem se bude ubírat. Jestli rock nebo černá hudba. Osobně
bych se přikláněl k soulu, i když její podání rockové Black
Cat nemá chybu. To už se dostávám k písničkám na desce. Po zapnutí
cédéčka Helena představí svůj krásně zabarvený hlas acapella verzí
gospelové písničky His Eye Is On The Sparrow a hned následuje hit
Impossible (Unstoppable), což je bezpochyby nejlepší kousek z celé
desky. Ready To Roll by mohl být další singl. Taky povedená, není už ale
tak chytlavá jako Impossible. Za zmínku stojí ještě lehce funková Up To
Me a z českých snad Nic víc. Na konci je jako bonus Lepší zůstanou,
která asi měla za úkol zvýšit prodejnost, díky současně běžícímu
projektu VyVyvolení. Celkově je deska povedená a zařadil bych ji
k tomu lepšímu, co u nás během posledních měsíců vyšlo.
Tereza Kerndlová
Orchidej Terezy Kerndlové je moderní, svěží, dobře aranžovaná,
vyloženě popová deska s prvky r'n'b, rapu a hiphopu. S novou
deskou je tu i nová image. Dospělá a sexy. Ne, že by se mi nelíbila,
ale Tereza se podle mě až moc okatě snaží podobat hvězdám jako Jennifer
Lopez, Mariah Carey a nebo Beyoncé Knowles, což na mě působí trochu
komicky a uměle. Ale prodává se i vzhled a na to Kerndlová má.
Zpátky k albu Orchidej. Deska se slibně rozjíždí Orchidejí a
následujícími tracky Touha a Tikkitamboo, po dvaceti minutách, co
posloucháte se vám ale zdá, že dokola se omílající písničky
o lásce a slova vůně, touha, duše a zájmena ty a já ve všech
pádech vám přijdou trochu nudná. Stejně jako vzdychání, které je kromě
Intra snad všude. Ohledně dvojsmyslnosti uvádím pář řádků
z Orchideje: „Jen tvůj pohled ví, co s tím, víc očí
tvých, chci číst, že touhou zasténám. Lásko pojď se mnou, chci sílu
tvou. V dlaních tvých já teď rozkvétám. Mé poupě zas vláhu
má.“ Celé album je v češtině a to je možná důvod, proč mi
přijdou texty na český trh nezvyklý. Když poslouchám texty
Destiny's Child, Beyoncé, Ushera nebo Ciary, už mě vůbec nic
neudivuje. Taky pořád šablonově stejný témata, stejnej slovník, ale já
vlastně prioritně nevnímám text, tím se zabývám až když mě písnička
nečím zaujme. Při týhle úvaze mě napadlo, jak asi budou vypadat
videoklipy k albu Orchidej. Že by se Tereza plazila v sexy
šortkách, podprsence a v něčem z pravý koženiny po kadilaku a
leštila přední sklo, za nímž sedí bohatej černoch? Nebo spíš s
„kamarádkama“ svůdně kroutila zadkem někde v ulici na
Žižkově a přitom lehce vzdychala slova písničky? Ne ne, klip se natáčí
v Duplexu a ještě si na něj chvíli počkáme. Ale už teď jsem
zvědav:) Celkově je album žánrově ucelené. Image, texty, všechno spolu
koresponduje. Mohutná mediální kampaň k albu měla být spuštěna 1.
dubna, včetně podpory Eurotelu, který zákazníkům na portálu Live!
nabídne uvítací melodie a jiný obsah ke stažení. Tereza desku veřejně
pokřtí ve čtvrtek 7.4. v Duplexu, kde bude mít i dvacetiminutové
vystoupení.
Obě alba určitě doporučuju sehnat a poslechnout. Uvidíme, jak se budou
jejich kariéry vyvíjet dál. Oběma držím pěsti, jestli něco naše
hudební scéna potřebuje, tak to jsou právě noví interpreti, kteří
zavedou nové styly a ukážou směry, kam se ubírat. To jsem totiž zčásti
očekával od soutěže Superstar, ale byla to evidentně jen továrna na
peníze pro všechny zúčastněné a nic převratného nevzniklo. Především
mě mrzí, že veliká naděje Martina Balogová až podivně rychle zmizela
z doslechu, vždyť její album I Am Not From Here bylo velice
povedené a její hlas nemá u nás obdoby. Nicméně věřím, že jak
Kerndlová, tak především Zeťová nám ještě ukážou, co dokážou.
U mě zatím vede Zeťová – nic nepředstírá, chová se tak, jak
to cítí a působí přirozeně. Na Kerndlovou se rád podívám, ale časem
asi unaví, pokud nenabídne víc.
Autor: mike |
Trvalý odkaz | TrackBack |